• HISTORIE
• NÁVRH
• FINANCOVÁNÍ
• FAQ
• KONTAKTY

Historie

URBANISTICKÝ VÝVOJ „PŘEDNÁDRAŽÍ“ V POVÁLEČNÝCH DĚJINÁCH PARDUBIC

MgA. F. R. Václavík / červen 2010

Oblast západně od starého pardubického nádraží byla do druhé světové války zastavěna průmyslovými podniky (cukrovar, lihovar, pivovar, vápenka, atd.), které byly napojeny na páteřní železniční dráhu vlečkami. Území na západě bylo ohraničeno severojižně orientovanou dráhou Havlíčkův Brod - Liberec, za kterou se rozprostírala strategicky důležitá rafinérie minerálních olejů a zástavba obytných domů nového Svítkova a protilehlé lokality „U svaté Trojice“. Územím procházela periferní komunikace do Popkovic navazující na Palackého třídu ohraničující ze severu Nové město.

V srpnu roku 1944 byla rafinérie bombardována při spojeneckých náletech. Při nich došlo také ke zničení nádraží, cukrovaru a dalších budov ve městě a okolí. Ihned po ukončení války došlo v rámci poválečné obnovy infrastruktury k plánování výstavby nového železničního terminálu. V roce 1945 vyšel soukromým nákladem drobný spisek ing. L. Šebka, který navrhoval přesunutí nádražní haly i komerční části nádraží ke křížení obou hlavních tratí u rafinérie.¹ Odůvodněním přesunu bylo již před válkou kritizované napojení obou směrů neekonomickou spojkou přes Rosice a lepší řešení nákladové části nádraží. Na základě podobných analýz ustoupilo město od rekonstrukce staré nádržní haly a vytyčilo nový stavební pozemek v navržené lokalitě z části zastavěné válkou zničeným cukrovarem. Město pověřilo bez soutěže v roce 1946 dvojici pardubických architektů – Karla Řepu a Karla Kalvodu, kteří si přizvali specialistu na dopravní stavby Josefa Dandu, aby vypracovali studii budoucí „drážní stavby“.² Zároveň pověřilo profesora Aloise Mikuškovice a Františka Kerharta, aby v rámci obnovy regulačního plánu z roku 1939 novou stavbu zahrnuli do celkové urbanistické situace a vyřešili její vazby na střed města.³ Urbanisté napojení řešili širokým bulvárem, který navazoval na osu dnešní Třídy Míru tak, aby hlavní pohledovou dominantou města zůstala zdaleka viditelná Zelená brána. Stavba nádraží se začala realizovat již následujícího roku a provozu byla odevzdána v roce 1958.⁴

Po dokončení stavby odbavovací haly, poštovny a hotelu v roce 1955 bylo přistoupeno k řešení prostranství před nádražím, které se mělo stát komplexním dopravním centrem Pardubic. Skupina architektů Státního projektového ústavu v Pardubicích (M. Návesník, K. Řepa, ing. V. Kučera) tento úkol řešila v rámci většího celku, který měl mít zásadní vliv na celé území západního okraje Pardubic.⁵ Na počátku roku 1955 byl vypracován investiční úkol na výstavbu sídliště „Přednádraží“, který zahrnoval území okolo Palackého třídy. Po výstavbě velkých obytných celků na volné ploše – sídliště Dukla, Tesla, Ohrazenice a na plochách vnitřních nezastavěných proluk ve městě (Višňovka), byla výstavba sídliště „prvním krokem pro zahájení soustavné přestavby města.“⁶ Palackého třída byla odbornými studiemi SPÚ vyhodnocena jako budoucí hlavní třída města, kolem níž se postupně vybuduje nové administrativní, obchodní a kulturní centrum. Průběh Palackého třídy byl však oproti původnímu návrhu Směrného plánu změněn, protože nároky na výstavbu téměř 100 metrů širokého bulváru, který měl zasahovat do zastavěných oblastí již neodpovídal změněným nárokům. Nově byla hlavní osa ulice nasměrována na hotelovou věž nádraží a na druhé straně ponechána v mírném zalomení před hotelem Veselka.Mělo být dosaženo „celkově jednotného charakteru přednádražního prostoru“, zároveň však ne způsobem, který by podřídil prostředí stojící funkcionalistické budově, která „neodpovídá způsobu nazírání na soudobou architekturu“.⁷
První etapa výstavby nového sídliště se soustředila na vyřešení západní strany Palackého třídy, především na komunikační, urbanistické napojení prostoru před novým nádražím a centrem města. Vyžadovala pouze malé asanační zásahy a prakticky navazovala na blokovou výstavbu „Nového města“ konstituovaného před původním nádražím kolem dnešního náměstí Čs. Legií. Další etapy přestavby měly být již zcela asanační.

Byly vypracovány tři variantní řešení komunikačních vazeb mezi novým vlakovým a autobusovým nádražím, které mělo vzniknout na místě dnešní pošty u křížení ulic Hlaváčova a Palackého. Všechny návrhy počítaly se zapojením celé soustavy do nově rozvrženého plánu zástavby, lišily se především variantami napojení ulice Macanovy a Palackého. Na místo lihovaru a na protější straně Palackého třídy měly vzniknout uliční fronty polouzavřených bloků sídliště uzavírající prostor před nádražím do čitelného rámce rozlehlého náměstí. Stejně mělo být i ve vnitrobloku ukryto autobusové nádraží, takže městský charakter s domy podél uliční čáry byl zachován.⁸ Na základě těchto vstupních studií pak následně vznikl „Podrobný územní plán prostoru Veselka - Nádraží v Pardubicích, který počítal s novým uspořádáním celé nové hlavní městské třídy a území severně od ní.⁹ Realizace rozlehlého sídliště se však v období 50. a 60. let omezila na oblast těsně přiléhající k Palackého třídě. Teprve koncem 60. let došlo k novému plánování sídliště „Palackého sever“, později nazvaného „Závodu Míru“, které však bylo navrženo pod zcela odlišným urbanistickým názorem a počítalo již s výškovými panelovými domy. V rámci těchto návrhů se intenzivně začala řešit dopravní situace, která byla původními plány řešena bez návaznosti na tranzitní komunikace a měla pouze vnitroměstský charakter. Do centra města byla již směrným plánem města Pardubic z roku 1959 ¹⁰ vložena páteřní rychlostní komunikace vedle železniční dráhy v místě ulice Hlaváčova, která se s Palackého třídou měla křížit již mimoúrovňově, stejně jako se silnicí spojující nádraží s Polabinami. Západně od prostoru nádraží se pak velkorysou křižovatkou měla křížit s novou severojižní rychlostní silnicí. Realizace se však časově výrazně posunovala a skončila v torzu, které představuje dnešní neutěšený stav v dopravním řešení celého území.

 

1 - Ideový návrh na úpravu nádraží a železniční sítě v Pardubicích, ing. L. Šebek, Pardubice,
červenec 1945
2 - SOkA Pardubice, AM Pardubice, Jednání rady MNV 1946, kn. 2, č. protokolu 62
3 - Ibidem, č. protokolu 1293
4 - www.cd.cz
5 - SOA Zámrsk, KNV Pardubice, Pardubice - investiční úkol na úpravu prostoru před
novou výpravnou ČSD, 1954, kt. 2337
6 - SOA Zámrsk, KNV Pardubice, Hlavní architektonická hlediska, které je třeba respektovat
při zpracování úvodního projektu v Pardubicích, Ak. Arch. Malinský, Pardubice- investiční úkol
na úpravu prostoru před novou výpravnou ČSD, 1954, kt. 2337
7 - Ibidem
8 - SOA Zámrsk, KNV Pardubice, Pardubice - sídliště Přednádraží, Plány ve složkách,
1956, kt. 2477
9 - SOA Zámrsk, KNV Pardubice, Směrnice pro směrní územní plán města Pardubice,
1955, plán „Podrobný územní plán prostoru Veselka - Nádraží v Pardubicích“, 1956,
kt. 2384
10 - Historický atlas měst - Pardubice, kolektiv autorů, Praha 1995, historický vývoj
města Pardubic, nestránkováno